Jsou rovné příležitosti sociálním inženýrstvím?

Nijak mě to neuráží, a to, přestože mají na rozdíl ode mě místo břicha pekáč buchet. Možná, že by některé feministky také uklidnilo, kdyby se v reklamě objevovaly ženy s menším poprsím. Tahle změna u panenky Barbie už proběhla.

Genderové téma vzbudilo mimořádný ohlas u mých věrných čtenářů a čtenářek. Vracím se k němu v rozhovoru, který se nekonal.

Jste pro rovné příležitosti mužů a žen?

Jednoznačně ano, pokud pod pojmem „rovné“ myslíme oba to samé. Pozitivní diskriminace zbavuje schopné lidi motivace, povyšuje ty méně výkonné, takže nakonec vládnou neschopní. Je to stejné jako za komunismu – cesta do pekel.

Jste pro, aby ženy a muži byli stejně odměňováni?

Jsem pro, aby o mzdě rozhodoval pouze výkon, a ne pohlaví. Tedy s výjimkou vykřičených domů:-)

Pokud budou oba kandidáti mít stejné hodnocení, dáte přednost muži nebo ženě?

Při výběru kandidáta na určitou pozici hodnotíme odborné schopnosti a osobní vlastnosti. Pokud by oba kandidáti měli velmi vyrovnané výsledky, rozhodl bych se pro toho či tu, který/á byla měl/a lepší šanci zapadnout do daného kolektivu. Módní slovo „tým“, po zkušenostech s „vládním antikoncepčním týmem“ nepoužívám.

Existují čistě ženská a čistě mužská povolání?

Myslím, že se naše společnosti začíná postupně zbavovat stereotypů, a přesto nás občas ženy v tradičně mužských povoláních překvapí. Existují však hranice dané fyzickou silou, odolností a vynalézavostí na jedné straně a trpělivostí, starostlivostí a něhou na straně druhé.

Jaký máte názor na nahotu v reklamě?

Je to otázka míry a vkusu. Autor billboardu propagujícího pneumatiky, které kupují spíše muži, umístí na plochu slečnu v plavkách v naději, že oko projíždějícího řidiče na ní spočine a on si zapamatuje, kde si má příště koupit gumy. Je to sázka na první signální, která zároveň signalizuje cosi o úrovni zadavatele reklamy. Ale pokud se ptáte, zda bych to zakázal, nezakázal, pokud by nešlo o skutečnou nahotu, nebo o ponižování.

A co již zmíněné genderové stereotypy v reklamě?

Reklama je vlastně také zboží, je jen na našem svobodném rozhodnutí, co si koupíme a co ne. Nechodíme do restaurace, kde špatně vaří, nebo kde nás okradli. Proč bychom si měli koupit výrobek firmy, který výrobce propaguje pro nás neakceptovatelným způsobem. Ta firma podle snížení odbytu časem zjistí, že tento typ reklamy nefunguje a změní jej. Zákazy jsou zbytečné – viz prohibice v USA.

Kdy se v reklamě objeví nazí muži?

Však oni už se objevují, když si vzpomenu například spoty na Old spice nebo některé sprchové gely. Nijak mě to neuráží, a to, přestože mají na rozdíl ode mě místo břicha pekáč buchet. Možná, že by některé feministky také uklidnilo, kdyby se v reklamě objevovaly ženy s menším poprsím. Tahle změna, pokud vím, u panenky Barbie už proběhla.

Čemu přisuzujete nedostatek žen v politice?

Myslím, že je to obor lidské činnosti, který až na výjimky ženy moc neláká. Politika vyžaduje vlastnosti, které jsou připisovány spíše mužům. Ale jsou důkazy, že (sice většinou za cenu neexistence rodinného života) je možné dojít sakra daleko. Podívejte se například na Madeleine Albright – dosáhla druhého nejvyššího postu v USA (a tudíž na světě), a to jako imigrantka začínala po příjezdu do Ameriky s mínusovým skóre. Knížku jejích vzpomínek by si měly mladé dámy, které uvažují o dráze političky, povinně přečíst

Nebylo by to k dobru věci? Méně skandálů a méně agresivity…

Často se říká, že by to tak bylo, ale praxe to nepotvrzuje. Když se rozhlédnete po zeměkouli, tedy hlavně mimo Evropu, byla také řada političek zatčena či obviněna. Jak dalece oprávněně, to netuším. Pokud jde o kultivaci prostředí, máte pravdu, ale také jen do určité míry.

Ze zkušenosti víme, že čistě mužské a čistě ženské kolektivy bývají problémem, takže je dobré ženy a muže smíchat. Nevěřte tomu, že si ženy v politice vjedou do vlasů méně než muži. Nedávno jsem sledoval tři české političky v nedělních OVM v přímém přenosu ?

Co by tedy měly ženy pro svou emancipaci dělat?

Přesně to, co muži. Usilovat o vzdělání a později v práci či v politice být aktivní, předvést nadřízeným, jak jsou dobré a neváhat se o vyšší post přihlásit. Je třeba počítat s tím, že čím jste výš, tím více fouká. Ale fouká tam bez ohledu na pohlaví.

Co pozitivní vzory?

Za mého mládí bych asi dokázal jmenovat pouze Marii Sklodowskou-Curie. Dnes je situace jiná, úspěšných žen v politice i v podnikání přibývá každý den. Stačí se rozhlédnout.

A pak jsou ty, bez nichž by jejich manželé nikdy nedošli tak daleko. Jsou méně vidět, ale de facto to zcela zaslouženě tyto tandemy dotáhly hodně vysoko. Podívejte se například na film „Becoming“ o Michelle Obamové. Tahle konstelace má pro oba partnery jednu obrovskou výhodu: Funkční rodinu.

Kde je tedy hranice mezi prosazováním ženských práv a tolik kritizovaným feminismem?

Vím, že bych neměl odpovídat otázkou, ale kde je hranice mezi mírumilovným Islámem a teroristy? Je to o zvolených prostředcích, a především o fanatismu, který má za následek odpor mužské části obyvatelstva, což je zpětně voda na mlýn fanatiček.

Dnes přeci už žádný rozumný muž neočekává patriarchální rodinu z filmů pro pamětníky V Německu této sociální roli žen kdysi říkali Kinder-Küche-Kriche. Myslím, že velká část emancipačního boje za práva žen již proběhla a pochybují o nich už jen opravdoví primitivové. Problém je v tom, že tyto bojovnice nikdy nemají dost, chtějí víc než 50 %, tlačí na pilu a tím vzbuzují odpor a často posměch.

Jaký je váš názor na sexuální násilí a #meetoo?

Myslím, že kolem #meetoo je mnoho mýtů:-) Ale vážně. Jakýkoli nátlak, ať už fyzický či z pohledu postavení je nepřípustný. Pro mě je zásadní souhlas či nesouhlas se sexem. Vše, co proběhne bez souhlasu se blíží znásilnění, což je trestný čin. Fakt, že slečna ochotně přišla na rande či na party, jak velký měla výstřih a kolik toho oba dobrovolně vypili je také třeba brát v potaz. Ale v určitém bodě se ti dva dostanou do stádia, kde je nutné jasně vyjádřit nesouhlas či souhlas. Prokazování je mimořádně obtížné, podle Českého rozhlasu pouze 5 % žen sexuální násilí oznámí. Obtížné je to i z druhé strany, totiž prokázat, že se něco nestalo a že je obvinění falešné, je ještě těžší. Pokud se týká #meetoo, nejvíce mi vadí, že obviněný nemá šanci se hájit. I sériový vrah malých dětí má v naší civilizaci právo na advokáta a spravedlivý proces. V případě #meetoo neexistuje presumpce neviny. V současné době se diskutuje o zvýšení trestů za znásilnění. S tím mohou souhlasit za předpokladu, že budou zvýšeny i tresty za falešná obvinění. Někdy stačí vrtoch puberťačky a život učitele je v troskách…

Kvótami jsme začali a kvótami budeme i končit 

Kvóty jsou (nejen pro mě) něco jako červený hadr pro býka. A tady už se nebavíme pouze o ženách, ale o principu jakékoli pozitivní diskriminace. Jistě by se našly příklady, kdy je oprávněná, například v zájmu nevyhnutí určitého živočišného druhu. Ale v zásadě téměř každý zásah člověka do přírody porušuje její přirozenou rovnováhu, což se nám dřív nebo později vymstí. Když to jako v karikatuře hodně přeženu, máme transplantovat nedostatkový orgán přednostně příslušníkovi nějaké menšiny? 

Proto upřednostňuji co nejmenší regulace, ale zároveň jasně nalajnované hřiště. Štíhlý stát a tím pádem nízké daně. Ale nepodezřívejte mě z Klausismu, neviditelná ruka trhu vše nevyřeší a sousloví „sociální stát“ pro mě není nadávka, ale něco, na co bychom měli být hrdí. Pochopitelně ne žádný plošný Maláčismus, ale skutečná podpora potřebných a slabších, kteří se ne vlastní vinou ocitli v sociální tísni.