Není to poprvé, co píšu na tohle téma. Moc se mi líbil rozhovor mé oblíbené autorky Terezy Matějčkové v Echu, v kterém zpovídaná žena Svenja Flaßpöhler řekla to, co by si žádný muž nemohl dovolit říct. Že totiž herečka, která byla po vůli režisérovi, aby získala vysněnou roli, by si po těch létech vůbec neměla stěžovat. Já zkusím ještě přitvrdit: Ona v podstatě prodala své tělo, aby získala větší než malý prospěch: slávu a peníze! A možná ta noc ovlivnila celou její kariéru. Třeba získala nejen tuto roli, díky níž dostala jinou, za kterou obdržela Oscara a stala se tak velmi vyhledávanou a skvěle placenou umělkyní. Vkrádá se otázka: neudělala to pokaždé? A možná to udělala i v případech, kdy nakonec roli nezískala, protože se našla ještě šikovnější kolegyně. V každém případě se na začátku v podstatě zachovala jako prostitutka a dnes nejen, že se za to nestydí, ale veřejně o tom mluví a svět místo, aby ji odsoudil, tak ji má za chudinku, která musela snášet to tlusté producentské prase. Onen režisér nebo producent, starý sviňák, evidentně zneužil svého postavení, ale je padouchem jen on? Není, do slušné společnost nepatří ani jeden z nich. Na jejím místě bych mlčel jako hrob.
Další vtipná historka je skandál kolem skupiny Rammstein. Pořádali prý „castingy“, na kterých se vybíraly grupies – tedy děvčata, kterou budou „obveselovat“ hudebníky před i po koncertech. Sex, alkohol a bílý prášek. Ten stejný, co je i není v Brně na radnici
Obecně se má zato, že si ženy podvědomě vybírají silné a úspěšné muže, kteří budou schopni je ochraňovat a postarat se o ně i jejich potomstvo, zatímco muži preferují ženy vnadné, které jim to potomstvo s největší pravděpodobností zajistí.
Pokud tedy v případě Rammsteinů dámy coby můry obletovaly zdroj světla, je jen jejich chybou, že přiletěly moc blízko a spálily si křídla. V případě, že netušily, co je čeká, pak jsou na tom mentálně asi tak jako ty můry.
Jestliže není přítomno násilí a nevhodné chování mužů je podpořeno neuváženém jednáním žen, pak by soud měl použít otřepanou formulaci: „mohla a měla předpokládat...“ a takové žaloby zamítat.
Veřejné mínění, a hlavně chování těch, kteří mohou ovlivnit kariéru obviněných mužů, to je ovšem něco jiného. Pošpiněné jméno se čistí léta a mnohdy se to už nikdy nepovede, protože přece na každém šprochu... Pokud se jedná o ty ženy, ony nepodlehly těm sviňákům, ony podlehly vlastní touze po slávě a penězích. Doporučil bych řešení, které na rameni milady de Winter nabízí Alexandre Dumas, aby každý věděl, co jsou zač. Protože jaký je rozdíl mezi prostitutkou a onou shora nejmenovanou herečkou? Pravidelnost takového jednání? Výše odměny?
A teď to celé postavím na hlavu a použiju k tomu kauzu poslaneckých trafik. Na čem je založena politika? Na kompromisech a dojednávání shody propletencem ústupků a protislužeb. Vy podpoříte náš návrh a za to my podpoříme ten váš. Když tato prvobytně pospolná směna nestačí, přichází na řadu nabídka členství ve výborech, ve správních radách, posty na ministerstvech a podobně. Není to vždycky úplatek v krabici od vína, ale je to v podstatě totéž. Nemusí se nám to líbit, ale tak to chodí. Na celém světě a v celé historii lidstva je to tak, jen kulisy se mění. Kde je ta hranice, kdy už je to nemravné? Zrada vlastní partaje? Zrada hlásaných ideálů? Opoziční smlouva? Nebo, je to spíš tak, že by se to mělo dělat méně okatě, protože není problém krást, problém je nechat se u toho chytit?
Měl by si muž najít nevidomou souchotinářku? Je žena poctivě zamilována pouze v případě, že si vezme nemocného a neplatného muže, jinak bude podezřívána ze zlatokopectví? Nehledáme snad všichni pro sebe, své blízké a své potomstvo to nejlepší? Ne všichni producenti mají 130 kil, a ne všichni režiséři jsou staří a oškliví...
Svět se nemění, mění se jen „ta jediná správná“ reakce na něj.
