Kdo sleduje mé texty pravidelně, musel si všimnout, jak mé nadšení z vyhraných parlamentních voleb 2021 postupně vychladlo. Stále jsem rád, že je nevyhrál bezcharakterní loupežník, ale to je tak asi všechno. Není možné se do nekonečna vymlouvat na to, že tato vláda převzala snědený krám, že se musí potýkat s následky roků poznamenaných čínskou chřipkou, že vypukla energetická krize, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu a že nám tu zlý stařík zanechal neodvolatelného guvernéra ČNB, který by měl být za svou nečinnost natažen na skřipec. Tím vším se dá ospravedlnit jen část momentální situace. Také mě čím dál méně zajímá, že je jistě složité se v koalici pěti subjektů dohodnout. Dějí se neodpustitelné věci, díky kterým se světélko v našem ekonomickém tunelu stále zmenšuje.
Předně nikdy neměla ODS zvednout ruku pro zrušení superhrubé mzdy bez náhrady, která by toto opatření učinila rozpočtově neutrálním.
Dále naprosto nechápu, proč windfall TAX neplatila pro rok 2022. Takto se z toho stal naprosto bezzubý nástroj, za jehož prosazení vůbec nemělo smysl bojovat. Příjem do rozpočtu bude minimální.
Sleva na spotřební dani z nafty měla být zrušena k 1.1.2023, protože v té době již ceny pohonných hmot byly zpět – prakticky na úrovní před krizí. Argument opozice, že s tím firmy počítaly na celý rok, mi přijde směšný. Proč máme ze státního rozpočtu dotovat soukromé dopravce, kteří své služby stále zdražují, přestože tuto slevu od státu inkasují? Takže ne, že je rušena předčasně, naopak firmy dostaly od této rozhazovačné vlády 7-8 měsíců navíc!
Vláda se z nejasných důvodů pustila do snížení počtu sazeb DPH a teď bude probíhat nekonečná debata o tichém víně, hlučné kojenecké vodě a dalších ptákovinách. Do rozpočtu to nepřinese nic.
Zvýšení daně z nemovitosti jsem obhajoval už vícekrát. Používám jednoduchou logiku: není možné za byt v Praze u metra v tržní hodnotě tří milionů platit 300 korun ročně. Zvýšení o 100 % by znamenalo 600 korun, tedy ani ne o jednu korunu denně navíc. To zvládne i bába Dymáková! Naštvat samosprávy návrhem, že by tato daň měla jít z poloviny do státního rozpočtu, byla hloupost, ale musí se o to pochopitelně snížit příjmy obcí ze státního rozpočtu.
Na internetu jsem se dočetl, že realizace úsporného balíčku přijde průměrnou rodinu přibližně na 7 600 korun ročně. Neumím to zkontrolovat, ale umím to vydělit počtem dní v roce: dělá to 21 korun denně, tedy polovinu jednoho piva denně. Proč o tom vůbec debatovat?
Díky předchozí vládě populistů jsme se dostali do výjimečné situace, kdy platy ve státní správě jsou vyšší než v soukromé sféře. To je zcela nezdravý stav, kterým si Agrohnutí kupovalo hlasy. Totéž platí pro penzisty. Za předchozí vlády se mimořádnými příspěvky a valorizacemi zvýšil poměr penzí vůči platům. To je sice dlouhodobě žádoucí, ale v současné situaci si to nemůžeme dovolit. Důvod byl zřejmý: hlasy důchodců, kteří začínají být díky demografickému vývoji dominantní voličskou skupinou. Pokud vláda nenajde odvahu říct to nahlas, že na to prostě nemáme a dál porostou mandatorní výdaje, tak se brzy dostaneme do situace, že při tvorbě státního rozpočtu nebude o čem rozhodovat, všechno bude předem dané.
Tyto argumenty platí v ještě větší míře pro všechny proletáře a odboráře, kteří se konečně spojili. Pokud vláda podlehne jejich tlaku, tak inflaci nikdy nezkrotí, nýbrž bude dále přiživovat. To bude ale chtít koule! Uvidíme, jestli se nějaké ve vládě najdou, nebo se bude jen do nekonečna opatrně lavírovat a vysílat signály, abychom nikoho nenaštvali...
