Já bych to spíše nazval ergonomií. A sice ergonomií ve vzdělání. Každému prostě padne něco jiného. Někdo, kdo se trápí s matematikou přesto, že má výborného učitele, může být výborný grafik nebo biolog. A naopak, na první pohled někomu jde matematika, ale rodiče chtějí lékaře nebo právníka.

Specializace je nutná, ovšem nějak to zapomíná na schopnosti lidského mozku. Existují přece lidé s talentem, který ovšem prošuměl v nicotnostech a lidé, kteří sice talent neměli, ale svou pílí a neústupností se vypracovali tam co jsou. Spíše než hledat podle DNA kdo je k čemu vhodný, řešit a podporovat zvědavost a vynalézavost.

Bohužel mám pocit, že dnešní systém byl byl demotivující i pro Mozarta. I když ten byl k tomu co dělal, veden už od útlého dětství. Ve skutečnosti jakmile se měl živit sám, tak to nezvládl.

A další věc. Člověk by měl vědět, že vzdělávat by se měl celý život. Že škola mu dá jen základy a další už záleží na něm.

Fachidioty dělá zejména masové vysoké školství.

Za První republiky nebo za středověku na univerzitách to bylo všechno přísně výběrové školství. Sice občas tu školu pomohly udělat peníze rodičů, ale jinak, díky tomu, že školy absolvovaly maximálně procenta ročníku a ve středověku spíš ještě zlomek procenta ročníku, byli v průměru tito studenti vzhledem k ostatní populaci vysoce nadprůměrně inteligentní. IQ 130 - 140 - 160 a tak nějak....

Pro tyto lidi nebyl problém zvládnout podrobné znalosti svého oboru a ještě měli spousty času na zvládnutí všeobecných znalostí a toho, čemu s ednes říká humanitní vědy.

Dneska jede na vysoké školy nějak 50 - 60 % populace, takže jejich nejčastější IQ je tak 95 - 100 - 110.......S takovým IQ tak tak zvládnou za těch 3 - 6 let vysokoškolského studia s maximálním úsilím načerpat znalosti a dovednosti svého oboru a už nemají kapacitu zvládnout všeobecné znalosti nebo dokonce společenské znalosti.

Neboli tím právě vznikají fachidioti. nevidí věci mimo svůj obor a co je důležitější, nemají bez dlouhé rekvalifikace kapacitu zvládnout práci i jen mírně mimo svůj obor.

K druhemu odstavci - otazka samozrejme je, zda ti nejchytrejsi se ve stredoveku dostali az na univerzity. Silne pochybuji. Vzhledem k tomu, ze ve stredoveku mela Praha 40 tisic obyvatel, usuzuji, ze na uzemi Cech (a Moravy nezilo moc lidi). Nasel jsem v ranem novoveku (tedy pozdeji) na konci 16. stoleti zilo na nasem uzemi 2 miliony obyvatel. Pri cetnosti IQ 130 v populaci 2% to pak odpovida 40 tisicum lidi. Pri prumernem veku doziti rekneme 40 let to pak znamena cca 1000 lidi v populacnim rocniku. Uvazime-li obri negramotnost (a neoznost se naucit ve stredoveku cist, nebo knihy nebyly dostupne), tak si nemyslim, ze by vice nez 100 lidi z populacniho rocniku umelo cist (ve stredoveku to casto neumel ani panovnik).

Tak, ta specializace určitě je nutná k vyniknutí. Např. zručný řezník, asi nenapodobí transplantace MUDr. Pomahače. Nicméně asi jde o to "povšechno" - Vzdělání, jako předpoklad ... Poznání, že filosofie je matematika a naopak. Dojít k výsledku a ještě si podat důkaz o správnosti trvzení ... Řecký model, pak stojí stále - IDEÁL ducha a těla. Poté by i Barbora Špotáková, po odhodu oštěpu měla přejít na tribunku a vyložit svou esej ! Dnes je to v podobě - osoba daleko házela předměty, nebo, že druhý dobře lapal balony, puky ... Že je to komerčně výnosné je věcí další, ale ten starý Řek zcela mizí. Ostatně to je náhled na celé Olympijské hry a civilní podstatu dnešní doby ! ...

To, co popisujete, je byznys. Aby člověk prorazil, musí být specializovaný. Krásně je to vidět na sportu. V dřevních dobách nebyl problém, aby jeden sportovec provozoval více disciplín na reprezentační úrovni. Třeba Bubník, hrál za nároďák fotbal i hokej. Zkuste dneska postavit třeba Voráčka na trávník nebo dejte Čechovi lapačku a vyrážečku. Třebaže jsou šikovní, nechytí se.

Abyste byl špička,musíte své předpoklady znát a neustále je rozvíjet. A to nejde v širokém záběru.

Jsou jedinci, kteří takový záběr zvládnou, nebo alespoň o něco přesáhnou svůj úzký proužek specializace. Není jich mnoho a obecně pak mají velkou výhodu. Ale to je talent, to nelze naučit ani dohnat.

Aniž se Vás chci jakkoliv dotknout, znaky sociálního inženýrství nese právě Váš přístup.

Specializace zotročuje. Protože nemáte úniku. Proto sociální inženýři prosazují širší záběr vzdělání. Ten ale zotročuje ještě víc. Protože když nejste v ničem špička, nemůžete se v čemkoliv prosadit, a to přesto, že svému vzdělávání věnujete stejně nebo i více jako ten špičkový odborník ve svém oboru.

Otázkou spíš podle mě je, zda příliš neupřednostňujeme vzdělávání před výchovou.

Naopak znám spoustu talentovaných, kteří neumějí nic a také znám lidi co sice talent k tomu co dělají neměli, ale v tom co dělají jsou špičkami. Stává se, že ten komu něco jde levou zadní usne na vavřínech a pluje a najednou kouká, že ti co se to učili a tvrdě dřeli jsou daleko před ním a on jim nestačí.

Na škole nám profesor zeměpisu říkal, že nejdůležitější předměty jsou tělocvik a matematika. Souhlasím.Němčina také není k zahození.Čeština i polština jsou přeložená němčina.

Zeit ist Geld – czas to pieniądz,čas jsou peníze.

Nepodceňovat matematiku. Proč by Mozart neměl být schopen řešit složitější matematické rovnice ?