Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Arogance a versus tolerance

17. 07. 2017 7:00:00
Se stejnými zkušenostmi se mi svěřil i Švýcar žijící trvale v Praze, který si na českých úřadech se svou trochu bizarní češtinou zažívá své: „Máňo, pocém, já tomu chlapoi nerozumim!“ Styděl jsem se!

Kdo cestuje po USA musí si zvyknout, že ho při každém setkání s domorodcem čekají dvě otázky. „Jak se dnes máte?“ a „Odkud jste?“ Je dobré vědět, že ta první vlastně ani dotazem není, protože ve skutečnosti tazatel po odpovědi netouží, je to jen zdvořilostní fráze místo pozdravu. Jako když přijdete na vesnici do hospody, výčepní se vás zeptá „Tak jak to jde?“ a vy odpovíte nepublikovatelnou kletbou. To ale v Americe nejde, protože i kdyby vám zrovna diagnostikovali nevyléčitelnou chorobu a manželka rozmlátila vaše fungl nové Ferrari, musíte odpovědět pozitivně.

Pravdivá odpověď na druhou otázku vyvolá povytažené obočí a citoslovce údivu: „waw!“ nebo „great!“. Přestože tazatel vysoce pravděpodobně netuší, kde leží naše banánová republika, nešťourejte v tom a nesnažte se vysvětlovat, že hned vedle Německa, protože tím jen vyvoláte dotazy typu: „a vy máte svojí řeč, nebo mluvíte německy?“

Pokud se na tomto místě někdo z laskavých čtenářů rozčiluje nad nevzdělaností běžného obyvatele Středozápadu, tak doporučuji obstarat si tužku, kus papíru, sednout si na verandu a napsat pod sebe jména 50ti států Unie. Pokud se vám to podaří a přitom nejste učitelem zeměpisu, tak máte právo pronést lamentaci na téma amerického školství.

Asi to nějak souvisí s arogancí velkých a mindrákem malých národů, ale podobné pocity mívám také při užívání cizích jazyků na cestách. Nejsem Shakespeare, ani Schiller, ale dokážu se v obou jazycích docela slušně dorozumět. Jeden by si mohl naivně myslet, že vaši snahu druhá strana ocení, obzvláště, když sama zpravidla zvládá s většími či menšími obtížemi pouze svou mateřštinu. Že třeba zpomalí kadenci, přejde do spisovnější verze jazyka, případně ti nejvtipnější zestruční svou řeč na samou podstatu. Ne, to se zcela jistě nestane. Místo toho je ten druhý často nevrlý, protože vůbec nechápe, že mohou být na světě lidé, kteří nehovoří anglicky (německy, ....), jako rodilý mluvčí. Při pohledu na mapu světa by museli zjistit, že naopak pro naprostou většinu obyvatel planety země není angličtina (němčina, ....) mateřským jazykem.

Bohužel se mi se stejnými zkušenostmi svěřil i Švýcar žijící trvale v Praze, který si na českých úřadech se svou trochu bizarní češtinou zažívá své: „Máňo, pocém, já tomu chlapoi nerozumim!“ Styděl jsem se!

Ale buďme pozitivní. Na pochodu do Santiaga de Compostela jsme zjistili, že (stejně jako každý) táhneme na zádech pár zbytečných věci. V malém španělském městě jsme zašli na poštu a během pár minut s úsměvem odeslali balík, ač dáma za šaltrem neovládala žádný cizí jazyk a naše španělština stačí tak na objednání noclehu a jídla v restauraci. Představil jsem si Španěla ve stejné situaci například v Milevsku. Je to jako všechno - o ochotě a toleranci.

S tím souvisí i profesní arogance. Tím mám na mysli fakt, že odborník na cokoli nechápe, že my ostatní na jeho obor zrovna machry nejsme. Počínaje od ajťáků, přes další profese a řemesla, se kterými se denně setkáváme. Ti lidé zřejmě nechápou, že kdybychom byli v jejich práci dobří, nemuseli bychom se je o jejich služby prosit a pak jim za ně platit. Jejich úkolem není nás své řemeslo naučit, ale poskytnout nám za naše peníze perfektní službu.

Já sám mám ostatně také špatné svědomí. Kdysi jsem v přítomnosti téměř osmdesátileté maminky mé ženy vybíral peníze z jednoho z prvních bankomatů. Ona tuhle vymoženost viděla poprvé v životě, nechápala a já se smál jak hloupej. Dnes patřím sám k těm, kteří pomalu přestávají chápat. Buďme trpěliví a tolerantní k těm, kteří se snaží a moc jim to nejde.

Autor: Ondřej Šebesta | pondělí 17.7.2017 7:00 | karma článku: 27.88 | přečteno: 923x

Další články blogera

Ondřej Šebesta

Co v knize 2036 nebylo

Nové generace nesbírají, nechtějí se obklopovat balastem, který jim stěžuje pohyb. Stačí si pronajmout skladovací prostor, tam uložit dva tři kartony s rodinnými fotografiemi, pár hračkami z dětství a vzpomínek na rodiče a jde se!

10.7.2017 v 7:00 | Karma článku: 8.35 | Přečteno: 240 | Diskuse

Ondřej Šebesta

Vzdělávací systém – výroba fachidiotů

Budeme dětem před školou zkoumat DNA a hledat pro ně podle jejich schopností a vlastností učební programy takříkajíc „taylor made“. Nebudeme Mozarta trápit matematikou a budoucího lékaře antickými dramaty. Vytvoříme "Fachidioty"!

3.7.2017 v 7:00 | Karma článku: 34.56 | Přečteno: 2625 | Diskuse

Ondřej Šebesta

Průmyslová revoluce 4.0

Počítač si totiž při optimalizaci procesů musí dřív nebo později všimnout, že slabým článkem řetězu je člověk a z procesu jej vyřadit. Vůbec není nutné předpokládat nepřátelské chování, či touhu po světovládě. A co teroristé?

26.6.2017 v 7:00 | Karma článku: 12.08 | Přečteno: 382 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Čeští vojáci v Pobaltí?...samo že ano, ruský medvěd nezná hranic!

Jen zírám, kolik se tu vyrojilo bojovníků proti naší účasti v Pobaltí. Pokud by ruský medvěd zpozoroval, že nějaká hranice se kterou sousedí je méně chráněná, učiní obrovskou nenávist proti jeho občanům a území zaberou!

21.7.2017 v 21:48 | Karma článku: 16.10 | Přečteno: 512 | Diskuse

Petr Bajnar

Příběh „neúspěšného" vysokoškoláka

Žijeme v době, kdy zejména vzdělanější části populace vládne „kult úspěchu“. Knihkupectví jsou plná knih obsahujících rady, jak dosáhnout v životě a kariéře co nejvyšší postavení.

21.7.2017 v 17:48 | Karma článku: 21.46 | Přečteno: 757 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze audioknihy „Sense and Sensibility“ od Jane Austen

Kdo by neznal rozumnou Elinor, emocionální Mariane a roztomilou Margaret, sestry Dashwoodovy? Ano, tři dcery paní Dashwoodové z románu „Sense and Sensibility“. A co si dát knihu pro změnu v angličtině v MP3 v podání rodilé mluvčí?

21.7.2017 v 17:01 | Karma článku: 7.43 | Přečteno: 110 | Diskuse

Jiří Míka

Kořeny politické korektnosti nejsou v neomarxismu?

Dlouho mi vrtalo hlavou, jak mohou "progresivní" intelektuálové volat po utlačování mužů a vyzdvihování žen. Po utlačování bílých a propagování a skoro slepé toleranci k jiným národům. Kořeny ideologie "tolerance" to vysvětlují.

21.7.2017 v 14:22 | Karma článku: 32.12 | Přečteno: 889 | Diskuse

Eva Svobodová

Manipulace: proč se vede mediální kampaň ke "kauze burkini"?

Intenzivní mediální masáž kolem malicherné záležitosti pokračuje už druhý týden. Opravdu to někoho ještě zajímá, nebo je to testovací průzkum, kam až se společnost nechá převýchovně dotlačit?

21.7.2017 v 13:50 | Karma článku: 39.47 | Přečteno: 1338 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 20.08 Průměrná čtenost 958

Jsem autorem časopiseckých sloupků, tří sbírek anekdot, monografie o herci a spisovateli Pavlu Boškovi, několika dokumentárních filmů z cest do Afriky a USA, spoluautorem knihy rozhovorů s Nestory české advokacie a cestovních deníků z poutí do Santiaga de Compostela. Překládám knihy a dramata z němčiny. Věnuji se aktivně folkové hudbě, jsem autorem asi padesáti písniček, které jsou pravidelně prezentovány v Balbínově poetické hospůdce.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.