Vzdělávací systém – výroba fachidiotů

Budeme dětem před školou zkoumat DNA a hledat pro ně podle jejich schopností a vlastností učební programy takříkajíc „taylor made“. Nebudeme Mozarta trápit matematikou a budoucího lékaře antickými dramaty. Vytvoříme "Fachidioty"!

Říká se, že středověký absolvent univerzity uměl všechno, co v té době lidstvo vědělo a poznalo. Nevím, jestli je to pravda, trochu o tom pochybuji, ale poznal jsem pár absolventů prvorepublikových gymnázií a musím říct, že úroveň jejich znalostí nemá, podle mého názoru, ani dnešní vysokoškolák.

Stále více směřujeme od všeobecného vzdělání ke specializaci. Smáli jsme se prvním Američanům, kteří sem po revoluci přijeli, jak jsou nevzdělaní a oni byli možná jen daleko více specializovaní na svůj obor a všeobecného rozhledu se jim nedostávalo. Tenhle trend přichází i do Evropy a já si nejsem vůbec jistý, jestli je to dobře. Asi budeme všichni souhlasit s tím, že je třeba školský systém a učební metody přizpůsobovat vývoji společnosti, takže v době internetu určitě nevyhovuje memorující školství dle Marie Terezie, jen se bojím, abychom to zase hned nepřehnali na druhou stranu. Příkladů může jistě každý z nás uvést řadu.

Zpráva, kterou jsem si přečetl nedávno mi připomněla, jak nás po osmé třídě rozřadili na studijní typy a do béčka dali děti předurčené skončit na učňáku. Ano, nadaného nezdržuje propadák, ale nevytváříme tím elity odtržené od většiny? Teď půjdeme ještě dál – budeme dětem už před školou zkoumat DNA a hledat pro ně podle jejich schopností a vlastností učební programy takříkajíc „taylor made“. Nebudeme tedy Mozarta trápit matematikou a budoucího lékaře antickými dramaty. Vytvoříme z nich to, čemu Němci říkají „Fachidiot“. Čili omezené odborníky. Použijeme k tomu jejich genom? Je to jen předstupeň k tomu, abychom jejich vývoj začali ovlivňovat. Kdo neví, o čem mluvím, ať si přečte „Konec civilizace“.  (Brave New World napsal Aldous Huxley v roce 1932)

Možná jen brojím proti novému, což je typický příznak stáří. Možná bychom nadané lidi neměli ve světové konkurenci omezovat tím, že jim neposkytneme vzdělání na míru. Vůbec si nejsem jist, že se mi jen nestýská po národních státech a jejich měnách, pro různorodosti a pestrosti přirozené skladby obyvatelstva a tedy i školních tříd. Vždyť i v nich vyrostli významní a skvělí lidé.

Je to opravdu krok správným směrem, anebo nebezpečné sociální inženýrství?